Časté otázky (FAQ)

 

Bezpečnost

Je provoz vozidel na zemní plyn bezpečný?

Někteří lidé mají obecně z plynu obavy, v dopravě je navíc používán zemní plyn pod velmi vysokým tlakem. Ve skutečnosti jsou vozidla na zemní plyn bezpečnější než vozidla používající benzín, naftu nebo LPG. Tento fakt vyplývá z fyzikálních vlastností zemního plynu a ze způsobu uložení CNG.

Zemní plyn je, oproti kapalným palivům, lehčí než vzduch.

Zápalná teplota zemního plynu je oproti benzínu dvojnásobná.

Silnostěnné plynové tlakové nádoby, vyráběné z oceli, hliníku nebo kompozitních materiálů, jsou bezpečnější, nárazu odolnější než tenkostěnné nádrže na kapalné pohonné hmoty. Tlakové nádoby procházejí řadou zkoušek mnohem přísnějších oproti zkouškám nádrží kapalných paliv. Hlavně se zkouší odolnost proti nárazu, požáru, zvýšení tlaku.

Ve vozidle jsou tlakové nádoby vybaveny bezpečnostními ventily s řadou pojistek (automatické uzavírání při havárii vozu, postupné odpouštění plynu a jeho odhořívání při případném požáru vozidla) takže nedochází k destrukci a roztržení nádrží. Ani v praktickém provozu, při havárii plynových vozidel, kdy byl automobil totálně zničen nebo po požáru garáže plynových autobusů, nedošlo k významnějšímu poškození plynových nádob.

Aby byla bezpečnost zajištěna dlouhodobě, je předepsána řada periodických kontrol a revizí plynového zařízení.

Je možné s vozidlem na zemní plyn parkovat v podzemních garážích?

Platné legislativní předpisy ČR, týkající se garážování CNG vozidel neřeší dotčenou problematiku jednotně, resp. jsou ve vzájemném rozporu:

  • Vyhláška Ministerstva dopravy č. 341/2002 Sb.: 
    1. ledna 2015 vstoupila v platnost novelizovaná vyhláška MD ČR č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Tato novela nahrazuje vyhlášku z roku 2002, která mj. „zakazovala  vjíždět  vozidlům CNG a LPG do  uzavřených  skladovacích,  garážních a obdobných  prostorů“ a byla tak v nesouladu s novelou vyhlášky MV č. 268/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (ze dne 6. září 2011) kde místo obecného zákazu parkování vozidel na plyn v podzemních garážích jsou nyní již uvedeny konkrétní podmínky, které parkování těchto vozidel umožňují.

Novelizovaná vyhláška MD č. 341/2014 Sb., již CNG nikde nezmiňuje, a ani neřeší parkování vozidel na plyn v podzemních garážích a uzavřených prostorech (s výjimkou § 29, který se však týká výhradně přestaveb vozidel). Tímto odpadl další legislativní nesoulad, a také předpis, o který se úspěšně opíralo GŘ HZS ČR při argumentaci proti garážování CNG vozidel. 

  • Vyhláška MV č. 268/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (ze dne 6. září 2011) řeší vybavení garáží pro parkování CNG vozidel.

§21 odst. 2 Garáž, která slouží i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, musí být vybavena detektory úniku plynu a účinným větráním v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 2 a části 17 
Část 1 bod 2) ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty 
Část 17) ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže (1. září 2011)

Požadavek uvedený ve větě první platí i pro příjezdový a výjezdový prostor hromadné garáže sloužící i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, pokud je tento prostor delší než 30 m a je obestaven stavebními konstrukcemi alespoň ze 3 stran. Posouzení garáže sloužící i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva a jejího vybavení elektrickým zařízením z hlediska rizika vzniku výbušné atmosféry musí být provedeno v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 16 bodech 2 až 4.

Část 16 bod 2) ČSN EN 60079-10-1 Výbušné atmosféry č. 10-1 Určování nebezpečných prostorů – Výbušné plynné atmosféry
Bod 3) ČSN EN 60079-14 ed. 3 - Výbušné atmosféry – č.14 Návrh, výběr a zřizování elektrických instalací 
Bod 4) ČSN EN 60079-14 ed. 2 Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru - č.14 Elektrické instalace v nebezpečných prostorech (jiných než důlních).

Technika, Provoz CNG vozidel

Jak se zemní plyn do vozidel plní?

Zemní plyn z plynovodní sítě se pomocí kompresoru stlačuje na tlak 20-30 MPa. Stlačený zemní plyn je skladován v tlakových zásobnících, vzájemně propojených. Vlastní plnění je přepouštění stlačeného zemního plynu z tlakových zásobníků prostřednictvím výdejního stojanu do tlakové nádoby ve vozidle. Plnicí konektor hadice výdejního stojanu se připojí pomocí rychloupínacího systému na plnicí ventil vozidla.

Lze plnit do vozidla s pohonem na propan butan také zemní plyn?

Nikoli. Jedná se o rozdílné plyny a technologie. Pozor na záměnu zemního plynu a propan-butanu! Došlo již k několika tragickým haváriím při naplnění stlačeného zemního plynu do vozidla s pohonem na LPG. Vzhledem k několikanásobně vyššímu tlaku CNG došlo k roztržení nádrže LPG a následnému výbuchu.

Mohu plnit automobil na zemní plyn z plynovodní přípojky na mém pozemku?

Ano. S pomocí tzv. "domácích plniček", tedy plnicího zařízení pro pomalé plnění. Oficiální mezinárodní název je VRA - Vehicle Refuelling Appliance (zařízení / přístroj / pro plnění vozidel). Plnění aut zemním plynem se provádí přímo pomocí kompresoru, přičemž může být tankováno i několik vozidel současně. Plnění probíhá zpravidla 5 - 6 hodin v době, kdy vozidlo není v provozu - v nočních hodinách nebo v přestávkách jízdy.

Na jakém principu jezdí vozidla na zemní plyn?

Plnění vozidel stlačeným zemním plynem (tlak 20 MPa resp. 200 bar) u CNG plnicích stanic se provádí prostřednictvím plnicího ventilu. Palivovou nádrží CNG je plynová tlaková nádoba, většinou ocelová, ale stále více se prosazují i vylehčené nádoby kompozitní. U moderních osobních automobilů jsou tlakové nádoby většinou umístěny mimo zavazadlový prostor vozidla (na spodku vozidla), u autobusů pak zpravidla na střeše (nízkopodlažní autobusy). Při jízdě se CNG prostřednictvím vysokotlakého plynového potrubí dostává do vysokotlakého regulátoru, kde dochází k redukci tlaku plynu na potřebný provozní tlak. Krokový motorek na základě signálů z řídící jednotky průběžně upravuje množství plynu do směšovače v optimálním režimu výkonu, spotřeby paliva a množství emisí. Ve směšovači dochází ke smísení paliva - zemního plynu se vzduchem a vytvoření zápalné plynné směsi. Směšovač má stejnou funkci jako karburátor či vstřikování při použití benzínu. Elektronická část plynové zástavby - řídící jednotka a emulátor (přerušovač vstřiku) slouží k správnému provozu vozidla na zemní plyn, přerušuje vstřikování benzínu a řídí dávkování plynu. U přístrojové desky je umístěn ukazatel množství plynu, u dvoupalivových vozidel včetně přepínače plyn-benzín.

Jaký je dojezd CNG vozidla na jedno naplnění?

Obecně dojezd vozidla záleží na velikosti, počtu tlakových nádob a na spotřebě plynu konkrétního automobilu, dále na charakteru provozu (městský, mimoměstský) a způsobu jízdy. V průměru se dojezd osobních automobilů pohybuje mezi 250 – 500 km. Sériově vyráběné automobily s větším objemem nádrží např. FIAT Multipla mají dojezd až 550 km. Průměrné dojezdy autobusů se pohybují mezi 450 km v městském provozu a více než 500 km v mimoměstském provozu.

Kolik váží plynové tlakové nádoby a jaký prostor ve vozidle zaberou?

Výrobci originálních plynových osobních automobilů zachovávají užitnou hodnotu vozu, tj. nezabírají nádržemi zavazadlový prostor a umísťují větší počet nádrží (zpravidla 3 až 4 nádrže) menších rozměrů pod vozidlo nebo pod zadní sedadla či do jiných vhodných prostor ve vozidle.

U ocelových nádob jejich váha v kg zhruba odpovídá objemu v litrech (70 litrová váží přibližně 70 kg). Vylehčené nádoby z lehkých hliníkových nebo kompozitních materiálů váží až 3 x méně.

U autobusů bývají tlakové nádrže umístěny v zavazadlovém prostoru nebo na střeše (u nízkopodlažních autobusů), u nákladních automobilů u podvozku.

O kolik procent je nižší výkon plynového automobilu oproti benzínovému?

Zemní plyn má oktanové číslo 130, motor konstruovaný na zemní plyn má tedy oproti benzínovému motoru vyšší kompresní poměr a tedy lepší parametry. V praxi se ale prozatím většinou setkáváme s benzínovými motory, které jsou pouze upraveny na provoz na zemní plyn, tedy z hlediska zemního plynu nikoli optimální řešení. V těchto případech je výkon motoru při používání zemního plynu cca o 5-8 % nižší než při použití benzínu.

Ceny CNG, Ekonomika

Nebude zemní plyn (CNG) v budoucnu zdražovat?

Cena zemního plynu se odvíjí od ceny ropy resp. ropných produktů, takže je předpoklad zachování trvalého rozdílu mezi základní cenou (tj. cena bez daní) benzínu a nafty a zemního plynu (CNG). Ceny obou komodit jsou svázány a klesají či stoupají téměř souběžně, zemní plyn, vzhledem k nákupním kontraktům, však s malým zpožděním.

Nebude vláda zvyšovat daně na zemní plyn v dopravě?

Na základě vládního usnesení č. 563 z 11.5.2005 se vláda zavázala dlouhodobě stabilizovat do r. 2020 nízkou spotřební daň na zemní plyn použitý v dopravě. Do roku 2012 byla spotřební daň nulová, poté se postupně navyšuje do roku 2020 na minimální úroveň stanovenou Evropskou unií.

Od 1.1.2009 je uplatněna nulová spotřební daň pro užitková a nákladní vozidla do 12 tun pro všechna vozidla pro dopravu osob, která jezdí na CNG. Spotřební daně na rafinerské pohonné hmoty (benzín, nafta) se podle návrhů EU budou v budoucnu zvyšovat.

Více o vývoji spotřební daně do roku 2020 naleznete na:

http://www.cng4you.cz/legislativa/dane/vyvoj-spotrebni-dane-na-cng-v-cr.html

V jakých jednotkách se zemní plyn u CNG stanic prodává?

Stlačený zemní plyn se vykazuje buď v hmotnostních jednotkách kg.nebo v objemových jednotkách - m3.

Jak vychází srovnání 1 litru benzínu, nafty, LPG s 1 m3 zemního plynu?

Každé motorové palivo má jiný energetický obsah.

Porovnání jednotlivých pohonných hmot

1 kg CNG = 1,4 m3 CNG
1 litr benzínu = 1,0 m3 CNG
1 litr nafty = 1,2 m3 CNG
1 litr LPG = 0,8 m3 CNG

Za jak dlouho se mi investice do plynového pohonu vrátí?

Návratnost finančních prostředků vynaložených na vyšší pořizovací cenu vozidla na pohon zemním plynem je závislá na řadě faktorů, z nichž nejdůležitější jsou:

  • počet najetých kilometrů,
  • vzájemný poměr prodejních cen zemního plynu, benzínu, nafty,
  • vyšší náklady na pořízení plynového vozidla (cca 60 - 80 tis. Kč).

Při současných cenách CNG vychází 1 km jízdy na cca 1,00 - 1,10 Kč.

Zemní plyn je výhodný zejména u vozidel s vysokým počtem ujetých kilometrů za rok. U nich se prostředky vynaložené na přestavbu nebo vícenáklady na pořízení plynové verze rychle vrátí a pak jsou již provozní náklady oproti kapalným pohonným hmotám přibližně poloviční. Vozidlo jezdí levněji a hlavně, ekologicky.

Zemní plyn v dopravě

Jaká plynná paliva jsou použitelná jako pohonné hmoty?

V minulosti byl používán svítiplyn, metan (důlní plyn, kalový plyn, zemní plyn), dřevoplyn a i další plyny (vysokopecní plyn, acetylén). V současné době jsou nejrozšířenější propan-butan (LPG), zemní plyn - stlačený (CNG), v menší míře zkapalněný zemní plyn (LNG) a bioplyn.

V dlouhodobé perspektivě, po roce 2020 se uvažuje s vodíkem, jak stlačeným GH2, tak zkapalněným LH2, případně jako palivo pro palivové články.

Co znamenají zkratky CNG, LNG, LPG, NGV?

CNG (Compressed Natural Gas Stlačený zemní plyn
LNG (Liquefied Natural Gas) Zkapalněný zemní plyn
LPG (Liquefied Petroleum Gas) Propan-butan
NGV (Natural Gas Vehicles) Vozidla s pohonem na zemní plyn

Jaké jsou hlavní výhody zemního plynu jako pohonné hmoty?

Ekologické výhody

Vozidla na zemní plyn produkují výrazně méně škodlivin. A to jak dnes v emisních limitech sledovaných škodlivin - oxidů dusíku NOx, oxidu uhelnatého CO, pevných částic PM, tak i karcinogenních látek - polyaromatických uhlovodíků, aldehydů, aromátů včetně benzenu. Rovněž vliv na skleníkový efekt je u vozidel na zemní plyn menší v porovnání s benzínem či naftou.

Při tankování plynu nemůže dojít ke kontaminaci půdy jako u kapalných paliv.

Ekonomická výhodnost

Zemní plyn je dnes nejvýhodnější pohonnou hmotou. Současné ceny stlačeného zemního plynu se pohybují okolo 16 Kč/m3, v porovnání s benzínem jsou zhruba poloviční.

Provozní výhody

Lepší směšování plynu se vzduchem umožňuje rovnoměrnější plnění válců a tím menší zatěžování motoru. Vysoké oktanové číslo zemního plynu (130) umožňuje motoru pracovat i v oblasti výrazného ochuzení palivové směsi, zvyšuje se odolnost vůči klepání motoru.
U dvoupalivových systémů se zvyšuje celkový dojezd vozidel.

Vyšší bezpečnost

Motoristé se nemusí obávat o svou bezpečnost, např. při havárii, neboť CNG je vzhledem ke způsobu uskladnění ve vozidle a jeho vlastnostem nejbezpečnějším palivem pro pohon automobilů. Zemní plyn se volně rozptyluje, je lehčí než vzduch, má vysokou zápalnou teplotu. Nutnost skladovat jej pod vysokým tlakem znamená, že je uskladněn v silnostěnných tlakových nádobách, které pevnostně vydrží několikanásobný tlak, nádrže odolávají nárazu při havárii. Pro případ přerušení plynového potrubí jsou nádrže jištěny bezpečnostními ventily, které uzavírají nádrže, takže zemní plyn nemůže unikat a vytvářet tak výbušné prostředí. V případě požáru vozidla tavná pojistka nádrží zajistí postupné vypouštění a vyhoření plynu, tak aby nedošlo k explozi nádrže.

Jednoduchá distribuce plynu k uživateli

Zemní plyn je přepravován již vybudovanými plynovody, jeho používáním se snižuje počet nákladních cisteren s kapalnými pohonnými hmotami na silnicích.

Větší perspektiva

Zásoby zemního plynu mají více než dvojnásobnou životnost oproti ropě, z které jsou vyráběny benzín, nafta, propan-butan.

Jaký je rozdíl mezi zemním plynem a dalšími v dopravě užívanými plyny - propan butanem a bioplynem?

Zemní plyn je přírodní plyn, z chemického hlediska se jedná o směs plynných uhlovodíků s proměnnou příměsí neuhlovodíkových plynů. Jeho hlavní složkou (96 - 98 %) je metan CH4.
V dopravě je hlavně využíván stlačený zemní plyn, v menší míře zkapalněný zemní plyn.

Propan-butan je směs zkapalněných rafinérských plynů - uhlovodíků, obsahující převážně propan C3H8 a butan C4H10 a menší množství vyšších uhlovodíků. Surovinou pro získávání propan butanu je zejména ropa.

Propan-butan se za normálních atmosférických podmínek vyskytuje v plynné formě. Poměrně snadno, ochlazením nebo stlačením, ho lze převést do kapalného stavu. Do vozidel je plněn a skladován v nádržích pouze v kapalné formě! Teprve ve zplyňovači se mění na plyn, který je poté ve směšovači mísen se vzduchem na palivovou směs.

Bioplynem se v dopravě rozumí palivo vzniklé biologickými procesy z organických hmot, které je pro účely pohonu motorových vozidel zbaveno nežádoucích příměsí, zejména oxidu uhličitého a sirovodíku, tak aby odpovídalo požadavkům na zemní plyn. Především je využíván vyčištěný skládkový plyn. Nevýhodou používání bioplynu je jeho omezené množství a pouze lokální možnost použití.

Pohonnou hmotou budoucnosti se dle mínění expertů má stát další plyn - vodík.

Je výhodnější zemní plyn nebo propan-butan?

Výhody propan butanu oproti zemnímu plynu

  • poměrně široká síť čerpacích stanic v České republice i v Evropě,
  • u většiny vozidel větší dojezd na jedno naplnění,
  • nižší cena plynové zástavby,
  • menší tlaková nádrž.

Výhody zemního plynu oproti propan-butanu

  • výhodnější cena zemního plynu,
  • lepší startovací vlastnosti při nízkých teplotách,
  • bezpečnost - zemní plyn je oproti propan butanu lehčí než vzduch, a tudíž bezpečnější při provozu a manipulaci, propan butan má přísnější podmínky garážování. Uložení v tlakových nádobách je několika násobně jištěno,
  • vozidla mohou parkovat v zajištěných podzemních garážích,
  • stabilní kvalita paliva,
  • perspektiva užití - zásoby zemního plynu jsou dlouhodobější než zásoby ropy, na kterou je výroba propan-butanu vázána.

Ve kterých zemích je zemní plyn v dopravě nejvíce využíván?

Na zemní plyn ve světě dnes jezdí více než 20 milionů vozidel ve více než  80 zemích světa.
Nejvíce CNG vozidel jezdí v Pakistánu, Argentině, Iránu, Brazílii, Indii, Itálii.
Počet veřejných CNG plnicích stanic je ve světě více než 25 tisíc.
Roční spotřebě zemního plynu v dopravě je okolo 80 miliard m3 - v roce 2009 to bylo 30 miliard m3.
Nejvíce autobusů na zemní plyn v současnosti jezdí v Číně, na Ukrajině, v Jižní Korei, Myanmaru a Kolumbii.

Evropě jezdí na zemní plyn přes 2 miliony vozidel a k dispozici je více než 4 500 veřejných plnicích stanic.

Zemní plyn je využíván jak v osobních a dodávkových automobilech, tak v autobusech, lehkých a těžkých nákladních automobilech. Vzhledem k ekologickým vlastnostem zemního plynu je velmi aktuální využití plynového pohonu především v městských aglomeracích s vysokým stupněm dopravního zatížení, a to např. u vozidel zajišťujících zásobování, svoz odpadu, vozidel taxislužby, policie, pošt, případně u dalších komunálních vozidel. A především u autobusů městské hromadné dopravy ve větších městech, průmyslových aglomeracích, v lázeňských a rekreačních oblastech.

Do popředí se stále více dostává zkapalněný zemní plyn LNG díky rostoucí nabídce vozidel, převážně v nákladní dopravě a infrastruktuře plnicích stanic LNG

Kolik vozidel na zemní plyn jezdí v České republice?

V České republice jezdilo ve 4. čtvrtletí 2014 na zemní plyn cca:

více na: http://www.cng4you.cz/cng-info/statistiky.html

  • 7 200 osobních a dodávkových vozidel,
  • 518 autobusů,
  • 83 nákladních a komunálních vozidel
  • 249 ostatních (offroad) vozidel

Kde jsou plnicí stanice zemního plynu v České republice?

Počet veřejných CNG plnicích stanic v České republice se blíží 70.

Již více než 50 měst má v České republice alespoň jednu veřejnou plnicí stanici CNG. Velkým přínosem pro řidiče je instalace výdejních stojanů CNG přímo na čerpacích stanicích PHM (Benzina, Lukoil, Shell,...)

Aktuální seznam CNG stanic najdte na: 

http://www.cng4you.cz/stanice/informace-na-cesty/mapa-cng-stanic.html

V dalších letech se bude počet plnicích stanic dále zvyšovat. Síť s více než 100 veřejných plnicích stanic CNG se v České republice očekává v roce 2016.

Český plynárenský svaz

Jazyk: